Kratom: Odkud pochází, kde roste a jak se zpracovává?
Na začátku všeho je strom, který byste dost možná mezi ostatními přehlédli. Pro obyvatele Indonésie má však velký význam a patří mezi důležité vývozní artikly. Málo kdo ví, že Indonésie je největší muslimskou zemí na světě s rozlohou 1 919 440 km2. A je také největším světovým distributorem dřeviny zvané Mitragyna speciosa. Neboli kratom.
Kde roste kratom?
Strom roste v Thajsku, Indonésii (nejvíce na ostrovech Borneo a Bali), Malajsii nebo třeba ve Vietnamu. Jeho poznávacím znamením je výška dosahující až k 25 metrům a velké listy, které měří až půl metru. Jsou zaznamenány stromy kratomu dosahující i 32 metrů. Výška a stáří stromu má překvapivě velký efekt na účinky kratomu.
Z obecného hlediska je kratom je středně velký strom, který pochází z jihovýchodní Asie, ale méně známé je, že příbuzné druhy se vyskytují i v tropické Africe.
Tento tropický stálezelený strom má kořeny v čeledi kávovníkovitých a je tak příbuzným kávovníků. Kratomové stromy jsou také velmi široké a mají šířku i přes 4,5 metru. Kmen stromu je relativně rovný a může dosahovat průměru až 1 metru. Kůra je často krásně hladká a má světle hnědou až šedou barvu.
Větve stromu se rozkládají do široké koruny, která poskytuje hustý stín. Kratom má světle až tmavě zelené oválné listy s kulatými žlutými květy, které obsahují asi 50 semen. Kratom roste ve vlhkých nebo bažinatých oblastech. Listy tvoří dominantní část stromu, díky nimž vypadá bujně a hustě. Květy stromu kratomu jsou malé a kulovité, seskupené do shluků. Mají žlutou barvu a vyrůstají z větví.
Rozšíření a tradiční způsoby konzumace
Mitragyna speciosa (kratomu) je původní rostlina jihovýchodní Asie. Tato léčivá rostlina je známá také jako "kratom", jako "ketum" nebo "biak" (Malajsie) nebo jako "krathom" (Thajsko, "thom" v jižním Thajsku) a je po tisíciletí používána jako stimulant i jako lék v tradiční medicíně a v sociálním kontextu.
Na obě hlavní země kratomu jsme si připravili speciální články, takže si můžete přečíst o Indonesii i Thajsku. Obě země jsme navštívili a dle mnoha názorů je Thajsko a Indonésie to nejlepší, co můžete navštívit. V závěsu je pak Vietnam a Filipíny. Odlišný, ale skvělý, zážitek je Japonsko či Singapur, což jsou ale již velmi vyspělé země.
Historicky manuálně pracující (např. rybáři, zemědělci a dělníci) v severní Malajsii a jižním Thajsku běžně používali listy kratomu ke zvýšení produktivity práce pod žhavým sluncem a ke zmírnění únavy. Venkovský lid tradičně požíval listy kratomu k samoléčbě běžných zdravotních problémů (např. cukrovky, průjmu, horečky a bolesti) a používal je jako obklad na rány. Kratom se také používalo jako náhražka opia v Malajsku v době jeho nedostatku. Důležité je, že kratom byl pro místní velmi levný a dostupný, takže ho používali na řešení neduhů všeho druhu. V asijských komunitách se stále s oblibou konzumuje při společenských setkáních na vesnici.
Tradičně se čerstvé nebo sušené listy kratomu žvýkají, vaří se z nich čaj nebo se kouří v jihovýchodní Asii. Kratom je hořký a k zamaskování jeho chuti se běžně přidává cukr nebo sladké nápoje jako je džus. Aby zažili elán a euforii, žvýkají tradiční "kratomoví jedlíci" jeden až tři čerstvé listy najednou.
Historie kratomu byla dramatická hlavně v Thajsku. Tamější vláda jej zařadila v roce 1943 na seznam nejtvrdších drogových látek a ve snaze strom zcela vymýtit začalo v Thajsku hromadné kácení případně vypalování. V ostatních zemích k němu naštěstí tak nekompromisní nebyli a postupně se kratom zařadil mezi vyhledávané rostliny po celém světě.
Celkově lze říci, že vůči uživatelům kratomu neexistuje žádné skutečné společenské stigma a být závislý na kratomu není třeba v Malajsii vnímáno jako velký problém nebo společenské tabu, alespoň u mužů. Společnost zřejmě akceptuje muže sklouzávající k závislosti na kratomu, kteří pracují, aby uživili rodinu, ale neakceptuje ženy závislé na kratomu. V jihovýchodní Asii se dá přirovnat závislost na kratomu k závislosti na tabáku ve společnostech západních (myšleno společenským vnímáním, nikoliv dopady).
Co ovlivňuje kvalitu kratomu?
Na kvalitu kratomu má vliv hned několik faktorů:
- Stáří stromu: Čím je starší, tím více alkaloidů listy obsahují.
- Místo pěstování: Projeví se, jestli vyrostl na plantáži, nebo volně v přírodě.
- Doba sběru: Tu nejlepší kvalitu mají listy sbírané při největším slunci.
- Metoda sběru: Jiný výsledek bude, když se posbírají všechny listy stromu a když jen ty největší.
Dle těchto parametrů se kratom ještě dělí na druhy a barvy. Nejznámější dle barev je bílý kratom a zelený kratom. Podle typu sběru a zpracování následně můžete vidět konkrétní typy jako je White Horn kratom Borneo.
Jak se vyrábí a zpracovává kratom
Asiaté zpracovávají listy i čerstvé a konkrétní způsob se různí napříč státy, nejčastěji se však suší, aby se z nich později vyrobil známý botanický prášek. Jediná země na světě, která může oficiálně kratom exportovat, je Indonésie, kde se pro mnohé farmáře stal hlavním zdrojem příjmů. Odsud putuje až do Evropy a možná i k vám.
Klíčem k výrobě kvalitního kratomu je trpělivost a znalost místních farmářů. Zkušenosti se sklizní jsou rozhodující a pečlivé pozorování vede ke správnému načasování sklizně.
V průběhu životního cyklu stromu kratomu dochází k jeho významným změnám. Poté, co strom dosáhne vrcholu růstu, tyto změny pokračují. To může mít silný vliv na výslednou úrodu kratomových listů. Nejdůležitější z těchto faktorů se týkají barvy stonků a žil kratomových listů.
Jak kratomové listy dozrávají, mění se rovnováha alkaloidů v listech na chemické úrovni. Postupně se mění rovnováha mitragyninu a 7-hydroxy mitragyninu (nejdůležitějších alkaloidů kratomu), přičemž hladina mitragyninu se snižuje, zatímco hladina 7-hydroxy mitragyninu roste.
Pro výrobu kratomového prášku se listy rostliny mitragyna speciosa suší (a někdy i fermentují) uvnitř nebo venku. V závislosti na délce a způsobu sušení lze vyrobit různé druhy prášku.